Moje kuriózní brigáda

3. prosince 2015 v 18:33 | Monica Hell |  Povídky
Jedná se o zadání slohové práce. Měla jsem si vybrat z několika témat a na zadaný text (níže kurzívou) navázat vyprávěním minimálně o 250 slovech. Měla jsem málo času, tak to není úplně vypilované- opakují se slova a pod. V zadání zazněla povinnost užití přímé řeči, jinak bych ji tam necpala. ;-)



Loni jsem pomáhal kastelánovi na temném hradě Roštejn. Za bílého dne to vypadalo
jako idylka, na hrad proudily davy turistů. Ale jakmile se večer zavřela hlavní brána, to se
teprve v adjunktských pokojích začaly dít věci…


Sotva odbila jedenáctá hodina, otevřela se zahradní branka vedoucí přímo na hradní nádvoří. Do té doby před ní chvíli postávali návštěvníci noční prohlídky Roštejna.

Na nádvoří jsem je osobně přivítal, oděný v dlouhém plášti s kapucí staženou hluboko do obličeje, v ruce držící malou lucerničku. Všechny jsem poučil o bezpečnostních předpisech, doporučeních a zákazu užívání svítilen.
Nejprve jsem všechny zavedl na hradby, kde na návštěvníky již netrpělivě čekala naše vycvičená fena Cleopatra. Byla potřena speciální mastí chránící ji před takzvaným ledovým ohněm, kterým plála. Jelikož se jednalo o amerického stafordšírského teriéra, jako ohnivý pes vypadala opravdu děsivě.

Zapískal jsem na psí vysokofrekvenční píšťalku, jejíž zvuk lidé neslyší, a hořící Clea vyběhla. Návštěvníci byli zděšení. Obyčejně se ozývalo: "Pane bože!", nebo "Co je to za stvůru?!" přičemž se všichni Clee uhýbali z cesty.

Dále následovala cesta do věže, kde návštěvníky trpělivě čekal starý hodinář, kterému kola stroje roztrhala šaty a urvala nejeden úd.

Zatímco jim vyprávěl o historii, já jsem odešel do adjunktských pokojů připravit půlnoční akci. Hodinář návštěvníky poslal do pokojů samotné a já je sledoval z tajné chodby a postupně spouštěl všechny mechanismy. V hlavním pokoji po odbití půlnoci viděli holografickou projekci ducha, který jim radil, jak se dostat do dalších pokojů. Návštěvníky prověřil formou hádanek poznatky od hodináře i mě. Když nemohli přijít na odpověď, kde je ukryt klíč od záhadných malých dvířek v posledním pokoji, duch se rozzuřil a předvedl hrůzné scény. Nejednou se stalo, že se dospělí rozbrečeli strachem.

V reakci na můj stisk tlačítka se záhadné dveře s klapnutím otevřely. Za nimi jsem již byl já s mnoha zapálenými loučemi, které jsem rozdal lidem. Louče byly nejen ke svícení, ale především k zahřátí, neboť ve sklepení, kam jsme sestupovali, se teplota pohybovala okolo 0°C a často klesala i do záporných hodnot.

Zde návštěvníky čekala závěrečná část prohlídky. Bylo tu několik kostlivců a obrovských kamenných golemů, kteří je poučili o stavbě hradu a pohřbívání ve středověku.

Na závěr prohlídky jsme se zastavili ve vinných sklepech u opilého mnicha, který vyprávěl o víně a nakonec všem nalil horké, výrazně kořeněné svařené víno.

Poté jsem už jen návštěvníky vyvedl tajnou chodbou skrz studnu do zahrady, kde jsem se rozloučil a s ironickým úsměvem popřál klidnou noc.

Nikdo z návštěvníků po 'oficiálním' ukončení prohlídky nečekal, že v zahradě ještě narazí na ječícího hejkala.


Po skončení prohlídky jsme s herci uzamkli hrad, i s Cleopatrou nasedli do auta a nechali se rozvést do svých domovů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 27. prosince 2015 v 15:12 | Reagovat

Kdo nevěří, ať tam běží :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama