Říjen 2015

Samhain

31. října 2015 v 1:13 | Monica Hell |  Keltové
Nejdůležitějším svátkem celého keltského roku je právě Samhain /sauəň/. Jedná se totiž o konec starého a počátek nového roku. Je to takový keltský Silvestr. V různých variantách bývá nazýván jako Samain, Samuin, Samoinos. Název je odvozen od sam-fuin, konec léta a značí přechod do temné poloviny roku.

Býval slaven na počátku listopadu a oslavy bývaly až třidenní. V dnešních dobách je zachován jako Halloween, původně Hallowmas, či pozdější All Hallows´Evening - večer všech svatých. U nás pak Dušičky.

V tento den je údajně hranice mezi naším světem a světem mrtvých nejtenčí z celého roku. Mrtví nás tedy mohou přijít navštívit. Proto byly před domy zapalovány ohně- aby duchové mohli navštívit své příbuzné a neztratili se, trefili k nim a mohli se ohřát.

Přestože byli předci vítáni, lidé se báli, aby se duch v domě neusídlil natrvalo. Proto se příbytky vykuřovaly sporýšem a rozvěšovala se cesmína.

Byly pořádány velké hostiny, jejichž část se darovala mrtvým, kteří si tak mohli připomenout dávný pozemský život.

Po hostinách keltové své předky doprovázeli za svitu svíček na hřbitovy, odkud se ale vraceli po tmě, aby je duchové nemohli sledovat.

Lidé dokončovali poslední přípravy před zimou. Vysbírali poslední plody v lesích, dokončili sklizeň a poráželi slabá a přebytečná dobytčata. To proto, že by se nevyplatilo krmit je v zimě a jejich maso se mohlo uložit. Dodnes je tento zvyk dochován jako Martinské hody.

Rozdělával se nový oheň. Symbolicky se zničilo a odvrhlo vše staré a zlé. S novým ohněm se začalo nanovo.
S tím je spojeno spalování hadrových a slaměných figurín, které symbolizovaly vše zlé, špatné a staré.

Samhain je spojen se smrtí slunečního boha a jeho vhozením do kouzelného kotle bohyně Cailleah, kde později dojde k jeho znovuzrození. Říkalo se jí "Spirálová baba", někdy "Matka hor" jindy prostě "Stařena". Je strážkyní kouzelného kotle, v němž se vaří lektvary, propůjčující nadpřirozené vlastnosti. Známá byla také její schopnost ovlivňovat počasí a přisuzovalo se jí i vytvoření některých pohoří a hor. Cailleah vládne třetí třetině ročního cyklu, symbolizuje stáří, ale i zralost, smrt a také nový začátek a znovuzrození.

S tímto svátkem bylo spojeno i věštění. Do ohně vhodil každý člen rodiny nebo klanu svůj označený kamínek. Ráno se pak z polohy těchto kamenů, nalezených v ohništi, předpovídal osud jeho majitele. Častým zvykem bylo též skákání přes ohně a tancování kolem nich.


Street Food Market v Plzni

30. října 2015 v 12:53 | Monica Hell |  Anima Mea
Ve středu na státní svátek jsem s přítelem navštívila plzeňský Street Food Market festival v Depu2015. Bylo to můj první zážitek ohledně food festivalů a moc se mi tu líbilo. Překvapilo mě množství stánků a ohromná rozmanitost jídel z kuchyní celého světa.

Hned po vstupu do areálu jsme mohli vidět ohromnou frontu na americké hot-dogy a natěšené návštěvníky na pečící se selátko v protějším stánku. Nejprve jsme prošli areál a prozkoumali, co je ve kterém stánku nabízeno. Byla jsem hladová a chtěla jsem ochutnat vše, co jsem neznala.

Nejprve jsem okusila oplatky, které jeden veselý pán pekl přímo před očima zákazníků. Dělal několik příchutí- sladké, s brynzou, se šunkou… Nejvíce mi chutnaly ty brynzové.

V dalším stánku jsme ochutnali mnoho sýrů. Chutnal mi sýr z kravského mléka, který zrál 18 měsíců i kopřivový sýr. Ovčí sýr byl nečekaně tvrdý a kozí mi vůbec nechutnal. Jak se dalo očekávat, smrděl po koze. :-) K tomu jsme si koupili ještě tradiční švýcarské raclette- roztátý sýr Raclette na horkých bramborách s okurkami, šunkou, cibulkami a další zeleninou.

Dále jsme pokračovali se španělskou masovou kroketou. To byla vlastně velká kroketa s náplní ze sýru, nějaké šunky a bylinek.

Chtěla jsem ochutnat hummus, ale fronta byla opravdu dlouhá a dozvěděla jsem se, že čekání je na půl hodiny. Hummus jsem tedy oželela.

Nejvíce na celém festivalu mě zaujal kamzík! Dali jsme si plátky klobásy z kamzičího masa. Byly výborné, ale zároveň mi toho kamzíka bylo líto. V našich krajích na kamzičí maso nejsem zvyklá a ta koza se mi líbí. Ale brala jsem to tak, že v Tyrolsku je to normální, tak jsem si ho stejně s chutí dala. :-D

Od stejného prodejce jsme ještě ochutnali italskou pastu. Kuchař byl moc příjemný chlapík, zdarma nám přidal kamzíka a krom obchodu jsme ještě stihli téměř domluvit výměnu našeho jehněte za jeho kůzle.

Jako zákusek jsme si dali citrónový košíček. Jeho chuť byla přímo delikátní. Úžasná harmonie štiplavě kyselé chuti citrónového krému se sladkostí těsta a šlehaných bílků na povrchu.

S přítelem jsme si všechny porce dávali na půl, abychom toho mohli ochutnat více. Myslím, že náš záměr se vyvedl a s návštěvou jsem naprosto spokojená. Jídla zde bylo opravdu hodně. Jelikož mě už od začátku lákaly francouzské čokoládové tartaletky, koupila jsem jich pár ještě na doma. Jedná se opět o pečený košíček s krémovou náplní. Když jsem jednu z nich ochutnala, rozplývala jsem se blahem. Miluju vše čokoládové a jejich čokoládovo-smetanová náplň byla úžasná.