12. kapitola- Noční vycházka

15. července 2015 v 7:00 | Monica Hell |  Karpaty
Drake nám nechal přivézt veškeré věci, které nám zůstaly v hotelu. Odteď jsme byly ubytovány výhradně na jeho hradě. Po několika dnech konečně přestalo pršet a občas už jsme za mraky zahlédly sluneční paprsky. Jonathan nám prozradil, že takovéto sezónní deště jsou tu běžné. To nikde v průvodcích nestálo.

Sarah ale zdejší výkyvy počasí moc nesvědčily. Nachladila se a většinu dne trávila v posteli. Mělo to pro ni ale i své plus. Staral se o ní, k mému velkému překvapení, samotný Drake. Tak se s ním hodně sblížila. Dokonce i s námi trávil Drake více času. Už nebýval celé dny zavřený ve své pracovně a provázel nás v okolí hradu. Nebyl zde žádný park, nebo něco podobného, jen divoká příroda.

Přestože Sarah nevypadala ještě úplně zdravě, už se k nám bez problémů připojila na prohlídce sklepení. Drake nám ukazoval zdejší hladomornu a pár starých, notně zrezivělých mučicích nástrojů. Nakonec jsme zavítali do vinného sklípku.

Večer jsem nemohla usnout. Rozhodla jsem se, že se projdu po potemnělém hradě. Vzala jsem svícen stojící z mého nočního stolku a rozsvítila ho pomocí ohně v krbu. Bloumala jsem ve svém patře, až jsem se dostala do malé chodby a jak jsem poznala, k malým dveřím vedoucím do sálu. Přesvědčila jsem se, zdali jsou to opravdu ony. Pak mě něco napadlo. Došla jsem až na konec chodby, kde se nacházely schody. Vzpomínala jsem, co mi tenkrát Mike říkal, když mě poprvé prováděl po hradě. "Když po nich půjdeš, dostaneš se do šestého poschodí. … Tam mám pokoj." Nemohla jsem si vše úplně vybavit, ale věřila jsem si!
Tiše jsem začala stoupat po schodech, objevila jsem se uprostřed další chodby. Na pravé i levé straně byly dveře od pokojů. Na jakou stranu se dát jsem nevěděla. Tipla jsem si a vydala se do leva. Prohlížela jsem si kliky dveří. Na každé leželo pár zrnek prachu. Vydala jsem se špatným směrem. Stejným způsobem jsem si prohlížela druhou část chodby, až mě to najednou napadlo! "Mám pokoj za těmi posledními." Odhodlaně jsem se vydala ke dveřím a potichu je otevřela. Ocitla jsem se ve hranaté místnosti, kterou celou zabíraly schody. Mike bydlí ve věži!
Pomalu jsem vyšla až nahoru, kde byly otevřené dveře. Naskytl se mi pohled na Mikova záda. Stál u okna a pil ze svého poháru.
"Ahoj." zašeptala jsem do ticha, "Neruším?"
Mike odložil pohár, ale neotočil se
"Ne, pojď dál." pronesl podivně zastřeným hlasem. Zavřela jsem za sebou dveře a přistoupila k němu. Objala jsem ho a políbila za ucho.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama