Vodácký kurz

14. června 2015 v 20:36 | Monica Hell |  Anima Mea
Tento týden jsem byla se třídou na vodáckém kurzu. Doma máme kánoi, ale na vodě jsem s rodinou byla asi tak před 10 lety. A tenkrát jsem dělala pouze "háčka" (ten, co sedí vpředu a pouze pádluje).

Takže teď to pro mě bylo jako premiéra. Začala jsem jako kormidelník. První den jsem se jen učila plout rovně. Byly jsme jako ožralé, když jsme pluly od levého k pravému břehu a zase zpět.

Docela jsem se bála o obeplouvané rybáře. Divila jsem se, že oni se ze svého místa ani nehnuli. Už zdáli museli vidět, jak se na ně řítí delegace asi 13 lodí, přičemž putují od jednoho břehu k druhému, jak to jejich kormidelníci neumí.

Nešlo mi zatáčet na stranu, kde jsem neměla pádlo. Na tu, kde ho máte, je to jednoduché- stačí ho ponořit do vody a loď zatočí. Ovšem když chcete na opačnou stranu, musíte pádlováním nahánět vodu na záď.

Po 25 km a dvou sjetých jezech už mi řízení šlo. Měli jsme mezi sebou opravdové umělce- kluky, kteří se první den "cvakli" (vyklopili) 13x! Dorazili jsme do kempu, kde jsme strávili 2 noci. První noc totiž propršela a nám nateklo do stanu. K mé smůle přesně do mých botasek. Měla jsem ale to štěstí, že ve vsi mám tetu a ta mi boty usušila a ještě mi půjčila své suché. Druhý den jsme se jen poflakovali, sušili věci a nechali odpočívat unavené svaly rukou z nezvyklého pohybu.

Třetí den kurzu jsme pluli jen velmi krátce. Na trase bylo velké množství jezů, které se musely "koníčkovat" (loď se vede na laně). Docela jsem se bála při sjíždění. Ten den nebylo zrovna velké teplo a já se opravdu nechtěla namočit. Párkrát jsme měly namále, když jsme omylem najely bokem lodi na kámen. To nás proud hnal a snažil se převrátit přímo přes něj a přitom jsme nabírali vodu, jak stříkala přes bok. Na chvíli jsem zaujala místo háčka, ale to jsme velmi rychle zjistily, že to nepůjde. Kamarádce vůbec nešlo kormidlování, nebyly jsme sladěné a pluly jsme příliš pomalu. Ona by se to naučila, ale mezitím by nám všichni uplavali. Nikdo jiný se nikdy nestřídal.

Kemp, ve kterém jsme tu noc byly, prováděl rekonstrukci sprch, tedy byly k dispozici pouze studené. Ani to mě nakonec neodradilo a šla jsem do nich. Byla to bojovka- lehce se rukama namočit, namydlit a pak rychle smýt. Myslela jsem, že umřu z té ledové vody. Jakmile jsem se ale osušila a oblékla, bylo mi nádherně a teplo! Krev se mi v těle opravdu rozproudila.

Leckdo chodil po hospodách na obědy a večeře, ale já jsem si vždy vařila, případně připravila studený oběd na cestu. Vlastně mě celá útrata přišla na cca 50 korun. =)

Čtvrtý den jsme pluli poslední etapu, která čítala okolo 20 km. Řeka byla povětšinou jen "volej" (žádný proud, stojatá voda), takže jsme se docela napádlovali. Při přenášení lodi po souši mě velice mile překvapil člověk, který se zeptal, jestli je loď těžká, na což jsem byla nucena odpovědět kladně. Když jsme ji s kamarádkou chytly vpředu s tím, že ji po trávě potáhneme, on se zatím chopil zádi a pomohl nám ji donést k ostatním.

Na trase jsme dost odpočívali tak, že se všech 13 lodí seřadilo vedle sebe a posádka je držela. Při tomto "soulodění" jsem projevila své vůdcovské sklony a řídila jsem tak, že jsem volala na pravou, případně levou stranu, aby pádlovala. Bylo super takto "komandovat" učitele. =D

Poslední noc jsme bohužel strávili v tom nejdražším a zároveň nejhorším kempu, na celé naší trase. Učitelé si stěžovali, že je bolí zadek- z toho věčného sezení po hospodách. A protože byli líní stavět stan, zradili nás a poslední noc strávili v chatce. Ale alespoň jsme měli my tak dostatek prostoru pro "zakončení" a nerušili jsme je.

Ráno jsme museli vstávat už v půl 7. Byl to nezvyk, po předchozím vstávání okolo půl 9 (pro ostatní i okolo 12). Ale museli jsme, neboť nám přijeli pro věci a kánoe a museli jsme spěchat na vlak, který stavěl na nádraží ve vedlejší vsi. Zpátky doma jsme byli ještě před polednem.

Celý vodák se mi moc líbil a mám ohromnou radost, že umím kormidlovat. Už se nemohu dočkat léta, kdy své umění hodlám aplikovat na klidné Lužnici. A mimochodem- ti umělci se nakonec cvakli 17x! =D


A co vy, jaké máte zkušenosti s vodáctvím?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Nino Nino | 8. září 2015 v 8:21 | Reagovat

Vybavení a příslušenství pro vodáky

http://www.totemsro.sk/vodactvo/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama