Jak jsem nakopla pana komisaře

25. června 2015 v 20:57 | Monica Hell |  Anima Mea
Tak mám za sebou úspěšně absolvovaný kurz autoškoly. Dělala jsem konkrétně skupiny B a A2. Dnešní dopoledne jsem s dalšími čtyřmi lidmi dělala zkoušky. Po 7 hodině nám všem na úřadě sebrali občanky, případně řidičáky a poslali nás na hodinu pryč- než nás všechny zapíšou. Tedy jsem se známou z kurzu navštívila jednu z místních cukráren.
Když jsme se opět všichni sešli před zkušební místností, dostali jsme k podepsání prohlášení o srozumění s principem testů a k překontrolování osobních údajů. Posadili jsme se k počítačům, kde jsme zadali přidělené kódy k testům.
Hned první otázka mě zarazila, ale pak jsem si vesele a bez větších obtíží klikala dál. Musela jsem se pousmát nad otázkou ze zdravotní přípravy. V testu je jedna za toto téma a já měla určit telefonní číslo na záchrannou službu. Byla to taková třešnička.
Test jsem měla hotový za necelých 7 minut i s kontrolou. Po odeslání výsledků jsem záhy zjistila, že jsem neudělala ani jedinou chybu, z čehož jsem měla ohromnou radost.
Se známou jsme odešly k autu, kde jsme provedly kontrolu před jízdou a hodně dlouho čekaly na komisaře. Nejprve řídila ona. Už při cvičných jízdách byla dost nervózní a nyní to bylo ještě vystupňované. Bohužel neprošla. O to víc jsem se jízdy bála já. Několikrát mi to "chcíplo", dělala jsem hlouposti a trochu si pletla strany. Jednou jsem si nebyla jistá, jestli na mě komisař nešije boudu s odbočováním do jednosměrky. Nakonec jsem to riskla a nedovedete si představit tu úlevu, když jsem podle zaparkovaných aut zjistila, že jedu dobře. Jela jsem cca 20 minut. Po jízdě mi komisař neřekl ani jediné slovo. Bála jsem se, že se rozhoduje a ještě uvidí podle toho, jak odjedu motorku.
Motorku jsem si připravila a na pokyn předvedla, jak ji dokážu vést, poté jsme vyjeli. Komisař byl výrazně těžší než můj školitel. Tedy malý kopeček, který jsem obvykla přejela na volnoběh, mě zastavil. Taky celá motorka měla horší stabilitu, ale nakonec jsem si zvykla a komisaře jsem unesla. Dovezla jsem ho k úřadu, kam si šel zařídit nějaké věci. Čekala jsem na něj dlouho a slunce dost pražilo. Pak jsme opět vyjeli. Byla to velice krátká projížďka, neboť jsme se opět vraceli ke garáži. Komisař sesedl a postavil se za mě vedle stroje. Vůbec jsem ho neviděla a jak jsem dávala nohu přes motorku, nakopla jsem ho! Omylem, samozřejmě…
Můj učitel se mě ptal, jak to dopadlo, ale já mohla jen krčit rameny s tím, že nevím. Komisař mi prostě nic neřekl. Přitom jsem se musela smát (lepší než brečet) a říkala jsem, že se klidně vsadím o to, že určitě ještě nikdo nenakopl svého komisaře u zkoušek.
Pořád jsem čekala na verdikt. Promluvil až teprve po té, co jsem se svlékla (z oblečení na motorku) a zavezli jsme stroj do garáže. Povídal mi o mých chybách. Předhodil to, jak mi auto chcípalo, na což jsem si docela naběhla s tím, že se to doučím a on se mě zeptal kde. Tedy jsem to zamluvil a opravila na to, že normálně mi to jde a teď hrály velkou roli nervy. Tušila jsem, že mi to dá, neboť jsem neudělala nic zas tak špatného. Komisař si ale může dělat, co chce, tedy jsem pro jistotu nasadila výraz kajícníka. Opravdu mi vše uznal a pozval mě pro další den na úřad, kde vyřídíme potřebné dokumenty.

Já mám takovou radost, to si ani neumíte představit!! :-)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Andoriana Andoriana | E-mail | Web | 26. června 2015 v 23:31 | Reagovat

Gratuluji k řidičáku :-) Mě něco takového ještě nějakou dobu nečeká :D

2 Monica Hell Monica Hell | Web | 2. července 2015 v 15:37 | Reagovat

[1]:Děkuji :-) No, záleží jen na tobě, kdy ho chceš dělat. Můžeš začít už v 15 malou motorkou ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama